12 hodin před odletem (v2)

DVANÁCT HODIN PŘED ODLETEM

INTRO

Slíbil nám nebe, sliboval dálky,

mluvil o létě a kufrech na cestách.

Věřili jsme slovům, věřili plánům,

jenže pravda čekala někde za námi.

1. SLOKA

Říkal: „Tentokrát vás vezmu s sebou,“

a maloval nám dovolenou jako sen.

Čas pomalu běžel, my jsme se těšili,

a netušili, že se všechno změní v jeden den.

Mluvil i o botníku, který měl být hotový,

o věcech, co prý čekají jen na správný čas.

Slib za slibem, příběh za příběhem,

a pokaždé se všechno rozplynulo zas.

PŘEDREFREN

A pak přišly další příběhy,

každý měl zakrýt ten předchozí.

Člověk už neví, čemu věřit,

když pravda pokaždé někam zmizí.

REFREN

Lži, lži, pořád jenom lži,

sliby se rozpadají jako prach.

Toxický kruh nás držel příliš blízko,

ale teď už nechceme žít ve lži.

Lži, lži, už je nechci znát,

nemůžeš pořád pravdu převlékat.

Co bylo řečeno, už nejde vzít zpátky,

my ale můžeme zavřít tyhle vrátka.

2. SLOKA

Mluvilo se o jeho matce a bratrovi, co měli přijet,

s botníkem, co nám měl konečně přivézt.

Měli se ubytovat v buňce v Břehách,

jenže i tyhle sliby zůstaly někde mezi slovy,

a nakonec to celé pokazil zase on.

A pak ty modré oči, které uměly být tak chladné,

když se nálada během chvíle změnila.

Chvíli klid a potom výbuch emocí,

a nikdo nevěděl, kam se situace stočí.

PŘEDREFREN

Alkohol měnil jeho náladu,

z klidu se někdy stával hněv.

Cholerická povaha, tvrdá slova,

a najednou bylo těžké najít klid.

REFREN

Lži, lži, pořád jenom lži,

sliby se rozpadají jako prach.

Toxický kruh nás držel příliš blízko,

ale teď už nechceme žít ve lži.

Lži, lži, už je nechci znát,

nemůžeš pořád pravdu převlékat.

Co bylo řečeno, už nejde vzít zpátky,

my ale můžeme zavřít tyhle vrátka.

3. SLOKA

Dvanáct hodin před odletem přišel ten pád,

ten den byl jen tichým tichem před bouří.

Mluvilo se o Andalusii, o slunci a krásných dnech,

pak ale všechno zmizelo v několika větách.

Místo kufrů přišel zmatek a prázdný plán,

a sen o společné cestě byl najednou pryč.

Tolikrát jsme slyšeli „bude to jinak“,

a pokaždé zůstal jen další prázdný slib.

BRIDGE

Možná jsme věřili příliš dlouho,

možná jsme doufali, že se něco změní.

Ale slova sama nestačí,

když za nimi nejsou žádné činy.

A když přijde hněv a agresivita,

když alkohol všechno ještě zhorší,

člověk začne toužit po jediném —

po klidu, který mu nikdo nevezme.

ROCKOVÝ ZÁVĚR

Tak dost! Už žádné další sliby!

Už žádné příběhy, co nemají konec!

Necháme za sebou všechno, co nás ničilo,

a půjdeme dál vlastní cestou.

Tak dost! Ať pravda zazní nahlas!

Žádná manipulace nám nevezme náš hlas!

Co mělo být krásnou cestou, skončilo jinak,

ale náš vlastní příběh pokračuje dál.

OUTRO

Dvanáct hodin před odletem…

jeden okamžik, který všechno změnil.

Botník, rodina, dovolená, sliby…

tolik slov a tak málo jistoty.

A teď už víme,

že slib není totéž co čin.

A že náš klid

má větší cenu než všechny jeho sliby.